Zde najdete stručný přehled osobností, které mají spojitost se Žirovnicí. Především jsou zde uvedeni rodáci. Seznam bude postupně doplňován.
Tomáš Štítný ze Štítného
(* kolem 1333, † mezi 1401 a 1409 Praha) byl český šlechtic (chudá větev Benešoviců), spisovatel, církevní reformátor, překladatel a kazatel.Pocházel z nižší šlechty z tvrze Štítné u Žirovnice. Psal o náboženských otázkách – česky. Je považován za prvního českého klasika. Ve svých kázáních a dílech se obrací především na nižší šlechtu, která by měla působit na lidi. Překládal z latiny, ale jeho překlady jsou spíše vlastními adaptacemi. Jako prvenství v Čechách se mu přisuzuje založení vědy etiky (morálky). Ve Štítném má pomník.
Čerpáno z Wikipedie 30.10. 2012
Milan MACH
(4. ledna 1926 v Žirovnici - 20. května 1995, Mallorca, Španělsko) byl český herec, voiceover, hlasatel a konferenciér. Jednalo se o typického představitele malých, drobných, epizodních a vedlejších filmových i televizních rolí, který ale disponoval velmi měkkým a příjemným hlasem s dobrou dikcí.
Čerpáno z Wikipedie 30.10. 2012
Iva JANŽUROVÁ
- (* 19. května 1941, Žirovnice) je česká herečka. Narodila se v rodině učitelů. Studovala Pedagogické gymnázium v Českých Budějovicích, ale zájem o divadlo ji po maturitě vedl ke studiu herectví. A tak v letech 1959 až 1963 studovala na DAMU v ročníku vedeném Vlastou Fabianovou. Po absolvování pražské DAMU nastoupila nejprve v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a potom získala angažmá v Divadle na Vinohradech. Odtud v roce 1988 odešla do Národního divadla.Ve filmu se poprvé objevila v 60. letech 20. století. Po několika epizodních rolích jí dal velkou příležitost režisér Karel Kachyňa, když ji v roce 1966 obsadil do svého filmu Kočár do Vídně. Ztvárnila jak v divadle, tak ve filmech, televizních inscenacích a seriálech množství rolí nejen dramatických, ale i často komediálních. Jejím celoživotním partnerem byl herec a režisér Stanislav Remunda, se kterým má dvě dcery: Theodoru a Sabinu Remundovou. Od 90. let také hraje s nimi v rodinném zájezdovém divadle.
Čerpáno z Wikipedie 30. 10. 2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Iva_Jan%C5%BEurov%C3%A1
Doc. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilián KAŠPARŮ, Ph.D., dr. h. c.,
jako spisovatel známý též pod autorským jménem Max Kašparů (narozen 14. května 1950 Žirovnice) je český psychiatr, pedagog, premonstrátský diakon a esperantista. Působí v Pelhřimově. Je autorem duchovní literatury. Je externím spolupracovníkem Českého rozhlasu, kde pravidelně vystupuje v pořadu „Jak to vidí“. Příležitostně vystupuje také v pořadech České televize.
Po gymnáziu se rozhodl ke studiu stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství v Praze. V průběhu studia ho ale zaujala psychiatrie a po absolvování stomatologie se rozhodl studovat všeobecné lékařství na Komenského Univerzitě v Bratislavě, která mu umožnila jako jediná studovat dálkově. V podstatě se studium stomatologie a všeobecného lékařství vůbec nelišilo do 4. semestru, odkdy docházelo k hlubší specializaci, takže studoval jeden obor částečně dvakrát. Dále vystudoval obory teologie a pedagogika na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve studiu teologie dále pokračoval a získal doktorát (Ph.D.). Habilitoval se (tj. stal docentem) na univerzitě v Košicích v oboru pastorální teologie prací, která vyšla v upravené podobě knižně pod názvem Hypnóza - Pastorální kauza. Doktorát z pedagogiky získal na GTF PU v roce 2012. Čestný titul Doctor honoris causa (Dr. h. c.) obdržel roku 2011 v Bratislavě. Dne 4. dubna 2012 byl zapsaný do České knihy rekordů jako držitel největšího počtu vysokoškolských titulů.
Žije v Rynárci, svou psychiatrickou praxi provozuje v Pelhřimově. Ordinaci má na netradičním místě, totiž v kostele Panny Marie Sedmibolestné. Je velmi žádaný i jako vedoucí duchovních cvičení.
Při pražských vysokoškolských studiích se seznámil s Tomášem Halíkem. Bydleli ve stejném domě. Tomáš Halík mu šel na svatbě za svědka, jeho vůbec prvním křtem po jeho tajném kněžském svěcení byly křtiny dcery Maxe Kašparů Bernadetty. Kromě ní má Max Kašparů ještě dceru Terezii.
Jméno Maxmilián mu v roce 1984 při tajném vstupu do sekulárního řádu želivských premonstrátů udělil opat Želivského kláštera Bohumil Vít Tajovský. Získal je po polském světci sv. Maxmiliánovi Kolbem.
V říjnu 2012 byl preferenčními hlasy zvolen do krajského zastupitelstva kraje Vysočina za TOP 09.
Věnuje se studiu jazyka esperanto. Je členem Mezinárodního sdružení katolických esperantistů a čestným členem České esperantské mládeže. Jako psychiatr je také členem UMEA (Mezinárodní sdružení lékařů-esperantistů) a doporučuje studium esperanta především svým starším pacientům, protože studium jazyků je podle něj dobrou prevencí proti demenci, ovšem národní jazyky jsou pro studium v pozdějším věku již obtížné. Další přínos esperanta pro seniory vidí v možnosti rozšíření jejich společenských kontaktů.
Díla
Hovory o sobě
Věroměr Maxe Kašparů
Malý kompas víry
O radostech lidské duše s Maxem Kašparů
Základy pastorální psychiatrie pro zpovědníky
Do výšky volím pád
Sedmero zastavení u klíčové dírky
Vánoční paradoxy
Vánoční proč-kdy-jak-kde
Šum z pěn
Hypnóza, pastorální kauza - upravená disertační práce
Z pláště a dalmatiky
Třicet případů... aneb Malé, bílé, kulaté
Zápisník potulného kazatele
Ve zpětném zrcátku Jindřicha Štreita
O bludných kruzích a bludných kamenech
Stručný esperantsko-český psychiatrický slovník
Čerpáno z Wikipedie 30.10. 2012
Eduard ŠKODA
Spisovatel
Díla - výběr
Cesty české alternativní léčby
Pražský chodec v metru
Pražský chodec vypráví I. – III.
Pražské svatyně
Už vím proč – encyklopedie pro děti
Kapitoly o Žirovnici
Miloš KONÁŠ
* 20.12. 1938 Žirovnice
Spisovatel, fotograf
Díla
Čamrdáři, aneb Nový svět
Kronika malého světa
Zimní srst a letní křídla, aneb Městečko zvichřené bigbítem
Marie FRONKOVÁ
Je ročník 1948. Po ukončení ZDŠ v Žirovnici absolvovala SVVŠ (střední všeobecně vzdělávací škola, která nahradila gymnázium zrušené v 50.letech) v Kamenici nad Lipou, po maturitě v roce 1967 udělala zkoušky na FFUK, obor čeština- dějepis. Studium ukončila v roce 1972. Po absolutoriu byla zaměstnána v Ústavu teorie a praxe žurnalistiky, od roku 1975 učila na Fakultě žurnalistiky UK. Zde obhájila disertační práci a získala titul PhDr. Přednášela a vedla semináře z historie a teorie literatury a publicistických žánrů. V 80.letech distančně studovala na Filozofické fakultě UK kandidaturu věd , obor uměnověda. Titul kandidáta věd ( CSc.) získala v roce 1987. V roce 1988 se habilitovala na docentku pro obor teorie a praxe žurnalistiky. Po zrušení FŽUK v roce 1990 působila tři roky jako redaktorka v kulturní rubrice deníku Lidová demokracie. Po skončení vydávání LD učila v letech 1993- 2008 češtinu, dějepis a francouzštinu na Obchodní akademii a Ekonomickém lyceu v Heroldových sadech. Dělala se studenty školní časopis a po osm sezón vedla ve škole divadelní soubor. Po odchodu do důchodu v roce 2008 žije v Žirovnici. Vydala dvě knížky, Z pamětí jakubínského sedláka Ferdinanda Vránka ( což je její pradědeček z matčiny strany) a knížku Žirovnické perleťářství. Je kronikářkou města Žirovnice, spolupracuje s ochotníky a zahrádkáři, přispívá do místního zpravodaje Žirovničanu a do Pelhřimovského deníku. Od podzimu 2008 spolupracuje s jindřichohradeckou knihovnou, pro kterou připravuje přednášky s prezentacemi o spojení hudby a literatury v dílech známých skladatelů ( Smetana, Dvořák, Novák, Martinů, Mahler, Prokofjev, Tomášek, Verdi , aj.) pod názvem Hudba a literatura.
Díla
Z pamětí jakubínského sedláka Ferdinanda Vránka
Žirovnické perleťářství
Jaroslav DROBNÝ
(* 18. října 1979, Počátky) je český fotbalista - brankář, v současné době hrající za Hamburk. Za reprezentační A tým Česka odehrál první zápas 11. září 2009 proti Maroku. Na olympijských hrách v Sydney chytal proti USA a Kuvajtu.
Čerpáno z Wikipedie 30.10. 2012
Petr KONÁŠ
(*2. dubna 1983, Žirovnice) je český filmový a divadelní herec
Filmografie – Zdivočelá země, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů
Čerpáno z Wikipedie 30.10. 2012
Pavlína CABADAJOVÁ
Rodačka ze Žirovnice. Jako jedna z mála lidí v ČR hraje na citeru.
Více informací zde. A rozhovor z roku 2012 zde.